Zapomenout?

25. února 2014 v 23:57 | Sekmeth |  Próza


Řekla jsi mi to jasně.

Stručně a bez zbytečných vytáček.

Však co jiného bych po víkendu stráveném s Tebou očekávala?

Jednoduché sloveso.

Deset náhodných písmenek v přesně daném sledu.

Při prvním ukápne slza.

Druhé se snažím zapít.

U třetího vnímám chuť rumu někde vzadu v krku.

Se čtvrtým letí sklenička přes celý pokoj.

S pátým se roztříští na tisíc kousků.

Při šestém si stírám slzy z tváří.

Sedmé bývá šťastné.

Dnes však přináší odhodlání.

Osmé bere žiletku do ruky.

U devátého jen klidný výdech.

Desáté tne...

...a násobí dvakrát všechny předešlé.

Za každou z nás.

Zapomínám kolik jich bylo.

Už nepočítám.

Jen tnu ve snaze zapomenout na Tebe.

Tvou kůži, doteky, rty...

Ostří se vždy neomylně trefí.

Tak proč jen já se pokaždé zmýlím?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Bax Bax | E-mail | Web | 26. února 2014 v 19:09 | Reagovat

Jejda ... a já myslel, že to probíhalo jinak ...
(básnička luxusní)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama