Zdi

7. března 2013 v 23:56 | Sekmeth |  Próza

Uzavírám se do sebe.

Kolem svého nitra stavím pevné zdi.

Jen v nich cítím tu blízkost svého srdce.

I když je zlomené, bolavé a sotva držící pohromadě, je důležité.

Ukrývá totiž tajemství.

Proto musí být silné.

Zamykám je na tři západy, aby ochránilo to nejcennější co mám.

Lásku, touhu a zvědavost.

Každý cit pod jedním zámkem, abych měla jistotu, že když náhodou neudržím zvědavost na uzdě, láska a touha zůstanou bezpečně uzamčeny.

Ukryty hluboko na dně mého srdce.

V chladu a temnotě budou připraveny pro Tebe.

Budou čekat na Tebe, až je jako princ na bílém koni osvobodíš ze zajetí.

Až je vyvedeš zpátky na světlo.

Až jim dovolíš znovu se nadechnout.

Jsou tam jen pro Tebe.

Tak si pro ně přijď.

Čekají.

Doufají.

Věří.

Ale ne věčně.

Tak snadno mohou umřít…
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 metztli metztli | E-mail | Web | 8. března 2013 v 13:04 | Reagovat

to je nádherné, tak nádherné... a smutné a pravdivé a já nevím co ještě. Ale je tam naděje, sice maličká, ale je a to je důležité :) doufám, že Princ Na Bílém Koni dojede co nejdřív a vysvobodí tě, zakletá sluníčková slečno :*

2 Sekmeth Sekmeth | 8. března 2013 v 15:01 | Reagovat

[1]: Popustila jsem zvědavost z uzdy, tak uvidíme... Děkuji za krásný komentář :*

3 monty-de-verdun monty-de-verdun | E-mail | Web | 29. března 2013 v 10:45 | Reagovat

On se časem jistě objeví :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama