Říjen 2012

Tiché rozjímání

2. října 2012 v 19:49 | Sekmeth |  Básně
Jsem noční letec, tichý netopýr
co letí vlahou nocí
k horizontu všeho bytí.

Nikdo necítí tu volnost
tak jako ty, příteli,
stojící zadumán v průčelí.

Šedý kouř stoupá z cigarety,
oči spočinuté nehybně
v přání letět vedle mě.

Sedám si k tobě, křídlem pohladím
tvář tvou zasněnou,
když drápky se zaseknou.

U zavřených dveří vyhlížíme zítřek,
ty a já němý společník,
tvůj podvědomý řečník.

Na křídla má píšeš nespočet slov,
které pak odnáším v dál,
abych splnila ti, co sis přál.