Půlnoční

2. srpna 2012 v 0:42 | Sekmeth
Možná za to může otevřená láhev vína, možná špatná konstalace hvězd a nebo jen obyčejný splín na duši, že jsem vzala do ruky pero a blok a začala psát. Myšlenkám se sice dvakrát do logického myšlení nechce, ale to Něco přesto hýbe perem po papíře.

Dopřávám si další slastný lok z číše. Chvíli tu rudou, trpkou kapalinu převaluji na jazyku, pak uvolněně polknu. Hmm, opravdu dobré víno. Kdyby tak s každým douškem kus mě odešlo… Někam daleko… Pryč z této divné reality.

Nebo kdyby se všechny mé myšlenky v té láhvi utopily. Ovšem, nějakou dobu by sebou asi divoce zmítaly v marné snaze se zachránit, ale jejich vlastní tíha by je stejně potopila ke dnu. Padly by dolů do tmavých hlubin, ze kterých se vrací pouze bájní hrdinové a udatní rytíři. Jen ti se totiž dokáží utkat se strašlivou nestvůrou, číhající na dně.

Jenže mé myšlenky jsou na tak heroický výkon slabé. Navíc na to nemají pořádnou a potřebnou výstroj, natož výzbroj. A mé tělo je z dálky pozoruje, neschopné pomoci. Ne že by snad nechtělo, ale bojí se tmy. A špíny na dně. Už dříve tam skončilo a nechce se mu znovu vracet.

Tak se mé myšlenky topí, lapají po dechu jako kapři na suchu a hledají záchranné stéblo, kterého by se mohly chytnout.

Doušek z číše, trpká chuť v ústech. Je zajímavé, jak člověk podvědomě volí takovouto příchuť alkoholu. Jako by tím chtěl dokázat, že něco může být ještě nechutnější než jeho život. K čemu je to však dobré? Po vyprázdnění láhve se tělo reflexivně odebere na lůžko a mysl se propadne do lehkého kóma. Odpoledne se pak probudí a zjistí, že stále je…

O tomhle jsem však psát nechtěla. Chtěla jsem využít odvěké inspirace ke stvoření něčeho lepšího, pozitivnějšího. Něčeho, co by si lidé s chutí přečetli. Jenže mé myšlenky už klesly ke dnu… Ale ta zatracená touha stále zůstává.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 metztli metztli | E-mail | Web | 2. srpna 2012 v 6:20 | Reagovat

úžasné :) lehce depresivní, smířené se vším :) dost dobré :)

2 Sekmeth Sekmeth | 2. srpna 2012 v 10:17 | Reagovat

Děkuji za pochvalu, ranní ptáče :-) Ani jsem nečekala, že to bude někdo číst, natož komentovat :-D

3 Bax Bax | Web | 4. srpna 2012 v 11:00 | Reagovat

Splínu tíha, svádí číhá,
víra tone, život míhá,
otázky bez odpovědí
touhy skrz neštěstí
okovy v louži -
- dobré zprávy nevěstí
jen léta, měsíce a dny
bičují je,
ty neuskutečněný sny,
a i když zbičovaný vstane
vítr rány ovane
pak jak zpomaleně padne
pěkně ladně,
jak list na podzim
sic dopadne,
však nedočká se zim
růže z téhož povadne

... však pamatuj ...
... je to pouze srdce splín

Bolest my si určujeme
i když je tu volání
těch chmurných dlouhých chvil
však dává ti ... čas ...

Probuď smysly a větru vír,
výzbroj svou si ukovej
a když piješ z posledních sil
ucítíš jak vrací se ti víra
a sytí tě, jak opilce líh,
brnění a touha k boji
a dochází ti - že to je život,
je to volba, co za to stojí.
Cítíš to?
Tak ten pocit uchovej
Je to můj dar co tě zhojí.

4 Sekmeth Sekmeth | 6. srpna 2012 v 10:29 | Reagovat

Děkuji Baxi ;-) Třeba jednou budu tak silná...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama